Ty

Oči modré jako samo nebe máš,  

však i ty mé hnědé očka dobře znáš.  

Vlasy ti ve větru vlají svobodou,  

dostals mě do kolen tvojí ke mně podobou.  

Z profilu vypadáme jako sourozenci,  

bohužel k nešťastné lásce jsme odsouzenci.  

Rozdělily nás porušené sliby a nevhodná doba,  

zůstalo mi po tobě jen pár fotek a zloba.  

Utekla už spousta času a jsem ráda, že tu nejsi,  

nemusím už čekat na zprávu, kde zase jsi.  

Vím, že těžký život máš, ale můžeš si za to sám,  

vážně mě dost sere, jak ses zachoval k nám.  

Je to tvoje volba a tu já měnit nechci a nebudu,  

už tě nemám ráda a mám k tomu sto důvodů.  

Zasloužím si člověka, pro kterého budu volba,  

ta tvoje slavná nenasytnost bude tvoje zhouba.  

Nikdo ti nevyhovuje a neustále ti nic nestačí,  

láska musí vzniknout sama, na tenhle cit se netlačí.  

Otočil jsi mi kompletně celý život vzhůru nohama,

a probuzení do reality byla pěkná pohroma.  

Melodramatická

A tak, mi zase proudí hlavou,
Kdy ty špatný dny, konečně ustanou.
kudy kam ani, jaký směr čeká mě teď.
Život mě posadil do kina řekl,
,,Dívej se a v klidu seď."
To co vidím je zamotané klubko nití,
Je velmi záhadné na této planetě bytí.
Svět je různobarevná paleta barev,
Padesát odstínů nálad psychicky nestabilní ženy by mohl být mojí životní knihy název.
Nálady a city létají mi jako na horské dráze,
Mám strach ze vztahů ale přesto se mi v nich žije snáze.
Nevím co je láska, znám jenom sílu přátelství,
Netroufnou si na život s dětmi v manželství.
Nechápu co způsobuje tenhle chaos,
píšu svůj životní epos jako ARGOS.