Svými prsty, jako kytaru mě ladíš a zaklínáš jako princeznu
S každým dotekem bez dechu přicházím znovu k životu
Voníš jako ten nejvoňavější květ co vybízí k přičichnutí
S východy slunce mizíš v dálkách mě
neznámích
S tajemným nádechem mě nutíš chytat a hledat tě jako mlhu nad lesem
S puklým srdcem a bolestí na hrudi opouštíš můj život , nechápu proč
Žádné komentáře:
Okomentovat